Záchrana dalším generacím

Začátkem 80.let přichází noví majitelé a nachází strom i chalupu v žalostném stavu. Z jejich iniciativy a za neustálého tlaku je na základě místního šetření KS SPPOP Pardubice a Odboru kultury ONV Svitavy provedeno v srpnu 1982 horolezeckým oddílem TJ Moravská Třebová ořezání suchých a odumřelých větví a přikrytí otvorů po uhnilých větvích v koruně stromu stříškami. Jedná se však o nezbytná prozatímní opatření. V účinných zásazích je nutno pokračovat. Protože na kmeni není viditelný otvor, kterým byla dutina přístupná na počátku 20.století, není známa situace uvnitř lípy. Majitelé chalupy oslovili čelného československého odborníka v oboru fytopatologie doc. Ing. Aloise Černého, CSc. z Katedry ochrany lesů Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně, který 22.října 1983 provedl podrobnou expetízu stavu stromu. Ze znaleckého posudku vyplývá, že lípa byla velmi pravděpodobně infikována vřeckatou pazazitickou houbou dřevomorem kořenovým – Hypoxylon deutsum (Hoff.ex Fr.) Crev (jiná varianta českého pojmenování houby je spálenka skořepová) v místě napadení na bázi kmene asi před 380 až 420 lety. V posudku se navrhovalo odstranit dřevo narušené hnilobou, protože toto vyhnilé dřevo je i ve velmi pokročilé fázi rozkladu dosti tvrdé a pokud vyschne, podhoubí v něm odumírá. Takto napadené dřevo není už dále rozkládáno jinými druhy dřevokazných hub, zůstává v dutině stromu a tím brání v růstu a tloustnutí nových kořenů, které vyrůstají v dutině kmene a kořenů z živé bělové části dřeva lípy.

Přes opakované požadavky vlastníků přilehlé chalupy na orgány státní ochrany přírody nebyla navrhovaná opatření dlouho realizována. V květnu roku 1986 se u lípy objevili dva členové ZO Českého svazu ochránců přírody, kteří měli sídlo v zámečku Horní Bradlo – Lipka u Sečské přehrady. Jednalo se o specializovanou organizaci z Hnutí brontosaurus, zaměřenou na konzervování a ošetřování vzácných stromů pod vedením Martina Němce z pražského podniku Sady, lesy, zahradnictví. Ještě tentýž den byl objeven přístup do dutiny, a to ze směru od louky ve výši cca 1,5 m nad terénem. Překvapením bylo, že až do této výšky byla dutina stromu zavalena. Rychle došlo k vzájemné dohodě a po vyřízení úředních formalit především na financování akce začaly na podzim v období vegetačního klidu práce na záchraně stromu. V podzimním a zimním období let 1986 a 1987 byla vyčištěna dutina kmene (v současnosti do hloubky cca 0,5 m pod úroveň terénu), vyvezeno asi 15 m³ odumřelé dřevní hmoty, speciálními nátěry a postřiky ošetřeny a desinfikovány vnitřní a vnější otevřené části stromu, ořezány a upraveny oschlé a odumřelé časti a otvory překryty tvarovanými větracími stříškami. Pro vstup do lípy byl upraven nově objevený otvor z horní strany.

 zásah v roce 1983                               Martin Němec 1991

Projekt vypracoval a metodikem akce byl Martin Němec, pod jehož vedením v průměru 13 ochránců přírody z různých míst Čech a Moravy, převážně studentů pražských škol, odpracovalo během devíti víkendů přes 540 hodin. Dlouho do sobotních mrazivých nocí se v chalupě diskutovalo o všem možném, ti choulostivější, zejména děvčata, spali kolem kachlových kamen ve velké světnici, ti otužilejší na půdě, případně si spacák pověsili do koruny lípy. Byly to nezapomenutelné dvě zimy, z nichž ta 86 – 87 se vyznačovala obrovským množstvím sněhu, ta následující už znatelným oteplením, zejména politickým.

Během prací se nepodařilo najít stopy na tradované opisování Bible pantátou Jirouškem. Větší a nečekané překvapení přinesla spousta střepů, zejména torza malovaného vesnického nádobí z předminulého i minulého století a zlomky džbánů s vnitřní zelenou glazurou z poloviny 16. století, výjimečně starší neglazované keramiky. Národopisný pracovník, profesor a tehdejší ředitel skanzenu ve Valašském Meziříčí, PhDr. Karel Langer, prohlásil, že se jedná o vesměs pozdně středověkou, málo známou vesnickou keramiku. Pracovnici muzea v Bystřici nad Pernštejnem se podařilo řadu těchto nádob částečně zrekonstruovat, nikdo je však dosud vědecky nezkoumal. Pokud je pozdně středověké datování nádob pravdivé, nemohla být dutina v 18. století využívána, protože byla zasypána.

Od výše popsaného zásadního zásahu uplynulo dnes (2010) málo přes dvacet let. V životě Zpívající lípy se jedná o pouhou epizodu (2 – 3 % z jejího dlouhého života). Přesto už dnes se dá pozorovat vysoce kladný účinek této asanace. Každý rok znatelně nárůstá dřevní hmota jak v otvorech, tak i na vnitřních stěnách dutiny. Otvorem ze strany louky by dnes neprolezl ani štíhlý člověk a zpočátku umístěnou dřevěnou mříž bylo nutno odstranit, protože bránila zarůstání otvoru. Do vnitřní dutiny se sice stále vejde dvacet lidí, ale i zde se prostor zmenšuje a vchod zarůstá. Plně se zde potvrzují slova doc. Černého pronesená v roce 1983: „Pokud se potřebné zásahy provedou rychle a citlivě, je naděje, že lípa bude žit ještě dalších pět set let“.

Nemilým překvapením v 80.letech byl zásah stromu bleskem odpoledne 19.června 1986. Marně mnohokrát před tím byla příslušným státním orgánům zdůrazňována nutnost ochrany tohoto cenného stromu před bleskem, jak výslovně požadovala tehdy platná ČSN 341390 v čl. 234 a 235. Úředníci, za ochranu stromu zodpovědní, zlehčovali celou záležitost, dokonce tvrdili, že do lípy blesk neuhodí. Jenom náhodou nedošlo tehdy k závažné škodě. Blesk doslova rozštípal jednu z hlavních větví v koruně a zpětným odrazem zasáhl tehdy již odpojený střešní přívod elektrické energie. Větev o průměru 0,5 m postupně odumřela a 16.srpna 1991 byla odříznuta. Práce prováděla pražská firma Martina Němce ASAKON s.r.o., zabývající se komplexní péči o stromy. Od poloviny 90.let pravidelně každý sudý rok na podzim je touto firmou ve spolupráci s CHKO Žďárské vrchy provedena údržba stromu, tj. především ořezání suchých nebo odumírajících větví, které by mohly ohrozit bezpečnost návštěvníků.